Pohyb a klouby

3D lukostřelba: zábavný, ale i náročný sport

Pod lukostřelbou si každý z nás dokáže něco představit. Někdo si představí indiány, někdo zase středověké lučištníky bránící hradby, ale věděli jste, že je to nejen zábavný, ale i náročný sport, který se čím dál tím více rozvíjí i v dnešní době? Moderní 3D lukostřelbu nám představil Michlad Sodja, předseda Českého svazu 3D lukostřelby.

Termín lukostřelba je znám jistě každému, ale 3D lukostřelba? Můžete nám tento sport představit?

Každý, kdo četl knihu E. T. Setona Dva Divoši – tuto bibli každého chlapce – mohl se s 3D lukostřelbou v jakési zárodečné podobě setkat. Jedná se o střelbu lukem na modely zvířat v životní velikosti, zasazené, pokud možno, do jejich přirozeného prostředí. Soutěžní trať se staví většinou v přírodě – lesy, louky, rokle apod.

Původně se skutečně jednalo o nácvik lovu, ale dnes 3D lukostřelba představuje dynamicky se rozvíjející sport. Jedná se o spojení lukostřelby a  pohybu v terénu – někdy i poměrně náročném. V podobě, kterou představuje Česká 3D lukostřelba se setkáte prakticky se všemi typy luků a střeleckých technik, ale i s pestrou paletou různých typů střelců. Kromě příjemně stráveného dne v přírodě potkáte excelentní střelce, ale i skutečné nadšence, nebo celé rodiny.

Ve 3D lukostřelbě se konají různé typy soutěží: soutěže klubové, dlouhodobá soutěž Český pohár, mistrovství republiky, Evropy i světa.

Šípy se používají vesměs terčové s terčovým hrotem a obvyklým provedením, příslušným k danému typy luku. Na trati je možno spatřit střelce s nejmodernějším sportovním vybavením se zaměřovači a stabilizátory, ale i jednoduché tradiční luky. Mezi sebou jsou porovnávány jenom luky se srovnatelným vybavením.

Jak namáhavým sportem toto odvětví je? Na první pohled to nevypadá, ale tělo asi dostává pěkně zabrat?

U běžných sportovních luků námaha příliš velká není. Malou sílu luku lze kompenzovat nízkou hmotností šípu. Po relativně krátké době se zpevní horní polovina těla a zvýší se její stabulita a pak už je vše jenom otázkou psychiky a střelecké techniky. U luků tradičních se používá dřevěný šíp a tam je minimální hmotnost šípu dána materiálem. V IFAA se střílí do 55 metrů a to je pro luk vcelku velká vzdálenost. Pro lepší balistiku (plošší dráhu letu) řada střelců volí silnější luky a tam už zmíněný problém může nastat. Při špatné technice nátahu jsou extrémně namáhány nejen klouby, ale i jejich nejbližší okolí. 3D lukostřelba je často navíc provozována v náročném terénu, takže může být namáhavá i chodecky. Například v roce 2016 bylo Mistrovství Evropy v 3D lukostřelbě v Tyrolských Alpách a převýšení na trati bylo větší než 1000 metrů. Střílelo se v nadmořské výšce přes 2000 metrů. Taková soutěž je velmi náročná na fyzickou kondici.

Jak jste předcházel možným úrazům v 3D lukostřelbě? 

Samozřejmě pozorností a přípravou. Úrazy vinou špatného oblečení, nepozornosti nebo selháním vybavení jsou naštěstí poměrně vzácné a zkušeným střelcům se nestávají. Ale tu a tam dochází k poškození kloubních pouzder a úponů vinou nevhodné střelecké techniky, obnovením zranění z jiného sportu, nebo z prosté únavy. Při jakémkoli náznaku bolesti je třeba okamžitě odložit luk a věnovat problému maximální pozornost


Jaké doplňkové sporty provozujete v době, kdy jste více funkcionář než lukostřelec? 

To je trochu vtipná otázka. Funkce není v kolizi se sportem. Úřaduji většinou večer, kdy je na lukostřelbu tma. Práce pro sport zdržuje spíše od práce coby obživy. Někdy opravdu hodně. Doplňkových sportů provozuji řadu, ale mají charakter relaxační. Nejsou dalším tréninkem pro lukostřelbu. Snad s výjimkou pěší turistiky. Mám povolání fyzicky náročné a už to se o mou fyzickou přípravu postará velmi pěkně. Jsem uměleckým kovářem a také se podílím na realizaci velkých soch.

Jak o sebe pečujete dnes, abyste byl stále fit?  

Domníval jsem se, že tento problém nebudu nikdy řešit. Že jsem nezničitelný. Ale není to pravda. Lidské tělo je autodestruktivní a je konstruováno pro provoz s omezenou životností. Po čtyřicítce se začne svému uživateli zvolna hlásit a domáhat se pozornosti. Pokud ji nedostane, tak i bolestivě. Pro lukostřelce je asi nejzásadnější zrak a psychika. U většiny lidí se zhruba ve 45 letech začne měnit zásadně. A potom tělo. Naši předkové se dožívali podstatně nižšího věku a je potřeba si uvědomit, že ti staří králové z pohádek, kteří si brali mladé princezny, byli nejvýše čtyřicátníci. Už bychom měli být opatrní. Já mám to štěstí, že nemám sedavé zaměstnání ani nevystavuji tělo nepřízni počasí, na druhou stranu manipuluji s břemeny a klouby jsou vystaveny značné zátěži. Zvláště kyčle a zápěstí. Díky fyzické konstituci nemám problém s rameny, ale už mám vyzkoušeno, že lepší je nepokoušet osud. Jídelníčku věnuji velkou pozornost, ale spíše v tom smyslu, že jsem mlsný, než že bych studoval nějaké vývody moderních mystiků či výživových teoretiků.

V péči o klouby jsem vyzkoušel opravdu ledacos. Ze svého jídelníčku jsem víceméně vyřadil látky rozpouštějící kolagen (uzeniny a nakládané maso) a naopak se pokouším přísun kolagenu podpořit. Velmi mi v péči pomáhají i kloubní přípravky. Dlouhodobě užívám GS Condro a jsem spokojený.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *